Původní hra Dragon Age Origins se odehrává ve Fereldenu, což je jihovýchodní část kontinentu Thedas. Ferelden byl původně obýván Alamarri, které bychom mohli přirovnat k barbarům, jak je známe z odlišných fantasy světů. Alamarri žili po staletí v kmenových uskupeních, která se postupně spojovala až mezi těmito většími uskupeními začalo narůstat sporů a vše vyvrcholilo občanskou válkou.
Výsledkem této války bylo vytlačení části původních kmenů do Frostback Mountains, kde pod názvem Avvari přežívají dodnes. Další kmeny Alamarri se usadily v Korcarijských bažinách, kde si zahrávali s temnými silami a odkud pak později podnikli několik výpadů proti Alamarri, kteří zůstali v níže položeném Fereldenu. Jeden z posledních známých výpadů vedla Flemeth a její dcery čarodějnice, které přišly i s armádou monster z bažin. Tento výpad zastavil hrdina Cormac, který vedl Alamarri i trpaslíky z Orzammaru, kteří následně čarodějnice upálili.
Za největší úspěch Alamarri se dá považovat následné trojí ubránění Tevinterskému impériu po dvě staletí. Vždy se to podařilo díky spojení s Avarri i divokými z bažin. Počtvrté se ale impériu podařilo výpad udržet natolik dlouho, že došlo ke stavbě hlavní “dálnice” Impéria, které na jihu vybudovalo hraniční pevnost Ostagar. Nicméně služba ve Fereldenu byla v Impériu udělována za trest a díky neustálým výpadům kmenů se často rovnala rozsudku smrti.
Po sto let se dařilo Impériu držet Ostagar než jej dobyli sjednocené kmeny Ferelďanů (=Alamarri), Avvarů a Divokých z bažin pod vedením neznámého bojovníka označovaného jako Bane of Ostagar. Impérium bylo následně vytlačeno za Frostback Mountain a již nikdy na Ferelden nezaútočilo.
A tehdy přišla první nákaza. Učení církve říká, že nejmocnější magistři Impéria pronikli bez pozvání do božského Zlatého města, sídla Stvořitele, odkud byli vyhnáni jako zkažené bytosti – první zplozenci. Ti pak hluboko v zemi hloubali než našli spícího starého boha Dumata – starověkého draka. Díky rituálům jej osvobodili a on v podobě strašlivého stvoření nazývaného arcidémon s armádou zplozenců nejdříve téměř zničil všechna království trpaslíků a později proměnil ve století trvajících bitev Impérium v ruiny. Až v bitvě na Tichých pláních byl díky skupině lidí, nazývaných Šedí strážci, poražen a první nákaza byla ukončena.
Nicméně Ferelden nebyl první nákazou téměř vůbec zasažen, za to Impérium bylo v troskách.
A právě z Fereldenu vzešla Andraste, která spatřila Stvořitele a za pomoci svého učení odvracejícího od falešných bohů, korupce a temné magie a za pomoci svého manžela Alamarrijského vůdce Maferatha sjednotila všechny kmeny a přes Waking Sea vtrhla do oslabeného Impéria. V něm navíc povstali otroci, kteří vyslyšeli učení Andraste a tak se podařilo Maferathovi v bitvě na Valarianských polích porazit Impérium a zabrat jih Tevinteru. Andraste ale byla zajata a popravena. Až o několik let později vyšlo najevo, že ji Maferath zradil a její život vyměnil za příměří s Tevinterským impériem. Alamarri opustili Maferatha a vrátili se do Fereldenu a jih Tevinteru se proměnil v chaotické bojiště.
Vraťme se ještě ale na začátek Tevinterského impéria. To vzniklo díky Dariniovi, který se za pomoci magie a meče zmocnil mocného města Minrathous a za pomoci svých podporovatelů – Magistrů následně ovládli všechny sousední země. A byli to právě magistři kteří se o dva věky později rozhodli vykonat hrozivý krvavý rituál, kterým ukončili šest let trvající obléhání elfského města Arlathan, které stupňovalo rozstoucí nevraživost mezi Impériem a elfy. Rituálem došlo ke srovnání města se zemí. Přeživší byli zotročeni a jejich kultura byla zničena. To vše téměř šest století před první nákazou.
Po nákaze bylo Impérium v troskách a došlo k oddělení několika vzdálených zemí z nichž vzešlo samostatné Orlais, Svobodné marky i elfská domovina Dálava.
Ve světě se používá kalendář, kdy první číslo značí století, neboli věk a další dvě rok. Každý věk nese nějaké pojmenování.
První věk byl nazván duchovním, protože Oltář uctívající Andraste, upálenou před 170 lety, jmenoval za svou první Božskou Justinii I a i za pomoci Šedých strážců šířil její účení po celém Thedasu.
Bohužel jen pět let na to začala druhá nákaza, kterou vedl arcidémon Zazikel a která trvala 90 let a skončila až bitvou u města Starkhaven ve Svobodných markách vítězstvím Šedých strážců a vytlačením zplozenců do Hlubokých cest. Další věk, nazývaný Slavný, se neslavně proslavil hlavně tažením Oltáře proti elfům, které skončilo zničením elfí domoviny Dálavy a podrobením elfů pod lidskou vládu.
V následných staletích došlo k rozkolu mezi Oltářem Orlais a Oltářem Impéria, které si pro mnohé kacířsky zvolilo za svého Božského muže. Vznešená tažení, která proběhla ve čtvrtém “černém” věku devastovala zemi, ale nedosáhla úspěchu. Oltáře se tak navždy rozdělily. Hlavním důvodem ukončení bojů byla již čtvrtá nákaza, kterou vedl arcidémon Andoral. Ten byl poražen v bitvě u Ayesleigh šedými strážci na gryfech. Ti v bitvě padli. Třetí pohroma proběhla o dvě století dříve ve věku věží a skončila nejkrvavější bitvou historie u Hunter Fell.
Třicet let po čtvrté zkáze povstal na jihu Calenhad Veliký a byl korunován králem Fereldenu. Ferelden pak zůstal téměř tři věky samostatný a přežil vpád Quanarijců na Thedas v šestém věku Oceli, jejich vytlačení ve sedmém věku bouře a až bohužel ve věku Požehnání šílený císař Reville z Orlais vtrhl do Fereldenu a po bitvě u Lotheringu jej i ovládl. Dosazený Meghren se snažil vládnout, ale pravnučka právoplatného krále, nazývaná též Rebelská královna, pokračovala nadále v boji o samostatnost. Protože již po tři věky nikdo nezahlédl žádného draka a na konci požehnaného věku byl spatřen ve Frostback Mountains, došlo k pojmenování dalšího věku jako dračí (Dragon Age).
Rebelové to přijali jako znamení a o tři roky později se jim podařilo jednotky z Orlais porazit a tak se mohl Marik, syn Rebelské královny, stát králem Fereldenu (obsah knihy Dragon Age: Ztracený trůn). Velkou roli v boji o získání trůnu sehrál Loghain přes jehož odpor Marik o osm let později dovolil návrat Šedých strážců do Fereldenu. Sám Marik se posléze s Šedými strážci zúčastnil výpravy do Hlubokých cest, kde se setkal s Architektem a překazil mu jeho plány na věčné ukončení zkázy. Nakonec ale jen díky Loghainově pomoci nepadl do léčky zrádců a nebyl vydán do Orlais (kniha Dragon Age: Volání). O patnáct let později se Marik ztratil na moři, za což dle Loghaina může Orlais a novým králem se stává Marikův syn Cailan. Královnou mu jest Loghainova dcera Anora.
O pět let později se podaří Cassandře odhalit spiknutí proti Božské a zachránit ji život před útokem krvavých mágů, po kterém měla být nahrazena loajální kněžnou (animovaný film Dragon Age: Dawn of the Seeker).
A o dalších pět na to v Hlubokých cestách Architektovi nevyjdou plány se starými bohy a nechtěně probudí dalšího arcidémona a zahájí pátou zkázu. Díky Šedým strážcům a hrdinovi z Fereldenu je ale v Denerijské bitvě arcidémon zabit dříve než nákaza vlastně pořádně začne a rozšíří se do dalších zemí Thedasu (hra Dragon Age: Prameny).
Sedm let po zkáze mág jménem Anders spolu s Kirkwallským šampionem podpoří rebelii mágů proti templářům a Oltáři (hra Dragon Age 2), na základě čehož dochází po celém Thedasu k větším nepokojům mezi mágy. Vše vyvrcholí útokem na Božskou v Orlais. Na následném vyšetřování se podílí i Wynne, pomocnice Fereldenského hrdiny z páté zkázy. Vše vyvrcholí na konkláve, která namísto mírem skončí útokem templářů vedených hlavním hledačem Lambertem na mágy a masakrem, po němž se ne všem mágům podaří prchnout. Mezi ty úspěšné patří i Rhyse, syn Wynne, která sice taktéž přežije, ale následně svůj život obětuje pro umírající templářku Evangelii, ochránkyni jejího syna (kniha Dragon Age: Rozštěpení).
Jejich zpráva pak mezi dalšími mágy vyvolá provolání nezávislosti kruhů mágů na Oltáři od kterého se odvracejí i někteří templáři ve své honbě za mágy-povstalci…. a zde by měla navazovat hra Dragon Age: Inqusition.