Dragon age – Evanuris, Stvořitel a Staří bohové

Svět Dragon Age byl ve hrách odkrýván postupně a vždy vycházel z interpretací osob či zápisků, ke kterým se hráč dostal. Po dohrání Dragon Age Inquisition a jeho DLC se pár věcí ujasnilo, ale některé otázky zůstávají i před vydáním čtyřky trochu neurčité.

Na počátku žili elfové v Úniku (Fade), který nebyl od fyzického světa ještě oddělen Závojem (Veil). Posléze se snažili prozkoumat hmotný svět, který byl panstvím Titánů a vytvořili na něm vlastní města. Když přišla zemětřesení, jenž jim tato města poničila, rozhodli se vést válku s titány, kterou se jim podařil vyhrát a jednoho z nich zabít. Dle pověstí z jeho krve začali těžit lyrium.
Nejmocnější generálové a vůdci se stali uznávanými, až se sami prohlásili za bohy – Evanuris. Ty, kteří se jich v době války oprostili, se rozhodli zapudit (Forbidden Ones) a své příbuzné za pomoci mocných předmětu, Orbů, zotročili. Našli se ale i tací, kteří se rozhodli nepodvolit zotročení a ti byli přinuceni ukrýt se v prázdnotě (Void) a byli prohlášeni za Ztracené (Forgotten Ones).
Ve fyzickém světě pak začali Evanuris tvořit chrámy a lákali věřící k uctívání a skrze studny pak jejich nejmocnější služebníci předávali své znalosti svým nástupcům, kteří se tím ale zavazovali plnit jejich vůli. V hlavním městě Arlathan používali různá kouzla a propojovali reality díky čemuž mohli ve městě pobývat jak fyzické osoby tak duše (spirits). Jednotlivé elfí osady byly propojovány za pomoci zrcadel Eluvians.
Evanuris začali být arogantní a začali vést mezi sebou pře ve kterých využívali prostých elfů. Když se Anruil vydal na lov do prázdnoty a objevil pod zemí něco strašlivého, došlo k zapečetění podzemí kameny a kouzly, ale samotné zjištění, že falešní bohové je mohou ohrozit zažehlo plamínek povstání.
To vedl Solas, který ač sám byl Evanuris vydával se raději za smrtelníka a tím vyvracel tvrzení Evanirus o svém božství. Vytvořil útočiště, kde rušil okovy vytvořeného otroctví. Poslední kapkou pro Solase se stala vražda Mythal, po které se Solas ve svém sídle Skyhold rozhodl vytvořit Závoj (Veil), aby Evanuris navždy zahnal a zadržel “v nebi”. Výsledek byl katastrofický. Závoj ukončil spojení mnoha elfů s Únikem, ale zničil i mnoho míst, která s ním byla spojena, zabil nespočet elfů a hlavně je zbavil nesmrtelnosti. Sám Solas byl oslaben a upadl do spánku trvajícího několik staletí. Za zajímavost stojí zmínka, že po zabití Mythal z ní zůstal jen zbytek moci, který putoval po fyzickém světě až nalezl Flemmeth, se kterou se spojil.
Samotní smrtelní elfové přežívali ve fyzickém světě po staletí, dokud k nim nedosáhl rozmach lidského království Tevinter, jehož magistři po několika konfliktech provedli krvavý rituál, jenž srovnal zbytek města Arlathan se zemí. Většina elfů byla následně zotročena.

Jak bylo zmíněno, tak hlavní rozdíl mezi lidmi a elfy spočívá v současné době v tom, že Dálavští elfové i nadále uctívají pantheon pěti bohů a čtyř bohyň, který nazývají Tvůrci (Creators) či Evanuris.
Nicméně vědí, že existoval i jim nepřátelský pantheon Zapomenutých (Forgotten Ones) mezi nimiž měla probíhat nekončící válka. Fen´Harel neboli Dread Wolf patřil do obou pantheonů a po vraždě Mythal (ze které ho mnoho elfů obviňuje) se rozhodl ukončit tuto válku a za pomocí klamu (The Betreyal) oddělil a uvěznil oba pantheony.
Každé straně měl říct o strašlivé zbrani schopné ukončit válku, jež měla stvořit druhá strana proti nim. Evanuris poslal hledat ji do nebes, kdežto Zapomenuté do propasti (abyss). Po té vztyčil Závoj (Veil), čímž došlo jak k záměrnému uvěznění obou stran, tak k nezáměrné ztrátě nesmrtelnosti elfského národa a především zničení jejich původní říše (Elvhenan).

Lidé oproti tomu uznávají jen jednoho Stvořitele (Maker).
Dle učení Oltáře (Chantry) po vzniku světa Stvořitel obrátil svou pozornost k duchovnímu světu a lidé tak začali ve snech naslouchat Starým bohům (Old Gods), kteří je mezitím naučili kouzlům. Poté je přesvědčili, že to oni jsou praví tvůrci světa a naučili je, jak je povolat do fyzického světa srkze Závoj v podobě draků. Tím, že začali uctívat tyto bohy místo Stvořitele došlo k takzvanému “Prvotnímu hříchu” (Original Sin). Stvořitel se měl na Staré bohy rozhněvat a uvěznit je v podzemních kobkách.
Dle legend mohla ale jejich mysl nadále putovat v Úniku (Fade, elfové též používají název Beyond) a i nadále tak ovlivňovat lidi. A tak časem došlo ke zrození Tevinterského impéria založeného právě na uctívání těchto starých bohů. Nejmocnější z uctívajících byli Magistři, kterým se nakonec podařilo vstoupit v Úniku do Zlatého města a započít tak “Druhý hřích” (Second Sin), díky čemuž město mělo zčernat a magistři měli být Stvořitelem svrženi zpět na zem jako Zplozenci (Darkspawn) a neúmyslně tak měla začít první Nákaza (Blight).
Poté přestali Staří bohové k lidem promlouvat a postupem času došlo i v Tevinteru ke změně víry ve Stvořitele a samotné uctívaní starých bohů bylo krvavě potlačováno. Dle učení Oltáře Zplozenci hledají v podzemí zapuzené staré bohy a po jejich nakažení dochází ke stvoření Arcidémona, čímž začíná každá Nákaza.

Existují i další zjednodušené varianty pohledu na legendy, kdy elfové měli žít ve vlastní říši (Elvhenan), kde se nejdříve časem setkali s trpaslíky a později s lidmi. Od nich se měli nakazit smrtelností a po vzestupu Tevinterského impéria mělo za pomoci krvavého rituálu dojít ke srovnání se zemí jejich největšího města Arlathan (města lásky), po němž byli zbývající elfové zotročeni a do posledního přišli o nesmrtelnost. Elfové připisují selhání vlastních bohů při jejich obraně za důsledek Fen’Harelovy zrady, která měla uvěznit jejich bohy.

Dle jednoho z možných konců Dragon Age Origins došlo na konci páté Nákazy k uvěznění duše Starého boha Urthemiela v těle syna Morrigan Kierana. V průběhu Inquisition ale může Morrigan odmítnout předat Kierana Flemmeth do učení a ta z něj posléze duši Urthemiela vyjme a vloží do sebe.
V potitulkové scéně Inquisition Solas navštíví Flemmeth, která ho osloví jako Dread Wolf. Flemmeth posléze zkolabuje a Solas z ní pravděpodobně získá její sílu (Mythal a možná i Urthemiela). Na konci datadisku Trespasser dojde k setkání se Solasem, který poví svou verzi o smrti Mythal a stvoření Závoje a ozřejmí svůj plán tento Závoj svrhnout a uvrhnout existující svět do zkázy z jehož trosek hodlá obnovit starou říši elfů.

Stručný přehled historie Fereldenu, Thedasu s návazností na děj her i knih

Původní hra Dragon Age Origins se odehrává ve Fereldenu, což je jihovýchodní část kontinentu Thedas. Ferelden byl původně obýván Alamarri, které bychom mohli přirovnat k barbarům, jak je známe z odlišných fantasy světů. Alamarri žili po staletí v kmenových uskupeních, která se postupně spojovala až mezi těmito většími uskupeními začalo narůstat sporů a vše vyvrcholilo občanskou válkou.

Výsledkem této války bylo vytlačení části původních kmenů do Frostback Mountains, kde pod názvem Avvari přežívají dodnes. Další kmeny Alamarri se usadily v Korcarijských bažinách, kde si zahrávali s temnými silami a odkud pak později podnikli několik výpadů proti Alamarri, kteří zůstali v níže položeném Fereldenu. Jeden z posledních známých výpadů vedla Flemeth a její dcery čarodějnice, které přišly i s armádou monster z bažin. Tento výpad zastavil hrdina Cormac, který vedl Alamarri i trpaslíky z Orzammaru, kteří následně čarodějnice upálili.

Za největší úspěch Alamarri se dá považovat následné trojí ubránění Tevinterskému impériu po dvě staletí. Vždy se to podařilo díky spojení s Avarri i divokými z bažin. Počtvrté se ale impériu podařilo výpad udržet natolik dlouho, že došlo ke stavbě hlavní “dálnice” Impéria, které na jihu vybudovalo hraniční pevnost Ostagar. Nicméně služba ve Fereldenu byla v Impériu udělována za trest a díky neustálým výpadům kmenů se často rovnala rozsudku smrti.

Po sto let se dařilo Impériu držet Ostagar než jej dobyli sjednocené kmeny Ferelďanů (=Alamarri), Avvarů a Divokých z bažin pod vedením neznámého bojovníka označovaného jako Bane of Ostagar. Impérium bylo následně vytlačeno za Frostback Mountain a již nikdy na Ferelden nezaútočilo.

A tehdy přišla první nákaza. Učení církve říká, že nejmocnější magistři Impéria pronikli bez pozvání do božského Zlatého města, sídla Stvořitele, odkud byli vyhnáni jako zkažené bytosti – první zplozenci. Ti pak hluboko v zemi hloubali než našli spícího starého boha Dumata – starověkého draka. Díky rituálům jej osvobodili a on v podobě strašlivého stvoření nazývaného arcidémon s armádou zplozenců nejdříve téměř zničil všechna království trpaslíků a později proměnil ve století trvajících bitev Impérium v ruiny. Až v bitvě na Tichých pláních byl díky skupině lidí, nazývaných Šedí strážci, poražen a první nákaza byla ukončena.

Nicméně Ferelden nebyl první nákazou téměř vůbec zasažen, za to Impérium bylo v troskách.

A právě z Fereldenu vzešla Andraste, která spatřila Stvořitele a za pomoci svého učení odvracejícího od falešných bohů, korupce a temné magie a za pomoci svého manžela Alamarrijského vůdce Maferatha sjednotila všechny kmeny a přes Waking Sea vtrhla do oslabeného Impéria. V něm navíc povstali otroci, kteří vyslyšeli učení Andraste a tak se podařilo Maferathovi v bitvě na Valarianských polích porazit Impérium a zabrat jih Tevinteru. Andraste ale byla zajata a popravena. Až o několik let později vyšlo najevo, že ji Maferath zradil a její život vyměnil za příměří s Tevinterským impériem. Alamarri opustili Maferatha a vrátili se do Fereldenu a jih Tevinteru se proměnil v chaotické bojiště.

Vraťme se ještě ale na začátek Tevinterského impéria. To vzniklo díky Dariniovi, který se za pomoci magie a meče zmocnil mocného města Minrathous a za pomoci svých podporovatelů – Magistrů následně ovládli všechny sousední země. A byli to právě magistři kteří se o dva věky později rozhodli vykonat hrozivý krvavý rituál, kterým ukončili šest let trvající obléhání elfského města Arlathan, které stupňovalo rozstoucí nevraživost mezi Impériem a elfy. Rituálem došlo ke srovnání města se zemí. Přeživší byli zotročeni a jejich kultura byla zničena. To vše téměř šest století před první nákazou.

Po nákaze bylo Impérium v troskách a došlo k oddělení několika vzdálených zemí z nichž vzešlo samostatné Orlais, Svobodné marky i elfská domovina Dálava.

Ve světě se používá kalendář, kdy první číslo značí století, neboli věk a další dvě rok. Každý věk nese nějaké pojmenování.

První věk byl nazván duchovním, protože Oltář uctívající Andraste, upálenou před 170 lety, jmenoval za svou první Božskou Justinii I a i za pomoci Šedých strážců šířil její účení po celém Thedasu.

Bohužel jen pět let na to začala druhá nákaza, kterou vedl arcidémon Zazikel a která trvala 90 let a skončila až bitvou u města Starkhaven ve Svobodných markách vítězstvím Šedých strážců a vytlačením zplozenců do Hlubokých cest. Další věk, nazývaný Slavný, se neslavně proslavil hlavně tažením Oltáře proti elfům, které skončilo zničením elfí domoviny Dálavy a podrobením elfů pod lidskou vládu.

V následných staletích došlo k rozkolu mezi Oltářem Orlais a Oltářem Impéria, které si pro mnohé kacířsky zvolilo za svého Božského muže. Vznešená tažení, která proběhla ve čtvrtém “černém” věku devastovala zemi, ale nedosáhla úspěchu. Oltáře se tak navždy rozdělily. Hlavním důvodem ukončení bojů byla již čtvrtá nákaza, kterou vedl arcidémon Andoral. Ten byl poražen v bitvě u Ayesleigh šedými strážci na gryfech. Ti v bitvě padli. Třetí pohroma proběhla o dvě století dříve ve věku věží a skončila nejkrvavější bitvou historie u Hunter Fell.

Třicet let po čtvrté zkáze povstal na jihu Calenhad Veliký a byl korunován králem Fereldenu. Ferelden pak zůstal téměř tři věky samostatný a přežil vpád Quanarijců na Thedas v šestém věku Oceli, jejich vytlačení ve sedmém věku bouře a až bohužel ve věku Požehnání šílený císař Reville z Orlais vtrhl do Fereldenu a po bitvě u Lotheringu jej i ovládl. Dosazený Meghren se snažil vládnout, ale pravnučka právoplatného krále, nazývaná též Rebelská královna, pokračovala nadále v boji o samostatnost. Protože již po tři věky nikdo nezahlédl žádného draka a na konci požehnaného věku byl spatřen ve Frostback Mountains, došlo k pojmenování dalšího věku jako dračí (Dragon Age).

Rebelové to přijali jako znamení a o tři roky později se jim podařilo jednotky z Orlais porazit a tak se mohl Marik, syn Rebelské královny, stát králem Fereldenu (obsah knihy Dragon Age: Ztracený trůn). Velkou roli v boji o získání trůnu sehrál Loghain přes jehož odpor Marik o osm let později dovolil návrat Šedých strážců do Fereldenu. Sám Marik se posléze s Šedými strážci zúčastnil výpravy do Hlubokých cest, kde se setkal s Architektem a překazil mu jeho plány na věčné ukončení zkázy. Nakonec ale jen díky Loghainově pomoci nepadl do léčky zrádců a nebyl vydán do Orlais (kniha Dragon Age: Volání). O patnáct let později se Marik ztratil na moři, za což dle Loghaina může Orlais a novým králem se stává Marikův syn Cailan. Královnou mu jest Loghainova dcera Anora.

O pět let později se podaří Cassandře odhalit spiknutí proti Božské a zachránit ji život před útokem krvavých mágů, po kterém měla být nahrazena loajální kněžnou (animovaný film Dragon Age: Dawn of the Seeker).

A o dalších pět na to v Hlubokých cestách Architektovi nevyjdou plány se starými bohy a nechtěně probudí dalšího arcidémona a zahájí pátou zkázu. Díky Šedým strážcům a hrdinovi z Fereldenu je ale v Denerijské bitvě arcidémon zabit dříve než nákaza vlastně pořádně začne a rozšíří se do dalších zemí Thedasu (hra Dragon Age: Prameny).

Sedm let po zkáze mág jménem Anders spolu s Kirkwallským šampionem podpoří rebelii mágů proti templářům a Oltáři (hra Dragon Age 2), na základě čehož dochází po celém Thedasu k větším nepokojům mezi mágy. Vše vyvrcholí útokem na Božskou v Orlais. Na následném vyšetřování se podílí i Wynne, pomocnice Fereldenského hrdiny z páté zkázy. Vše vyvrcholí na konkláve, která namísto mírem skončí útokem templářů vedených hlavním hledačem Lambertem na mágy a masakrem, po němž se ne všem mágům podaří prchnout. Mezi ty úspěšné patří i Rhyse, syn Wynne, která sice taktéž přežije, ale následně svůj život obětuje pro umírající templářku Evangelii, ochránkyni jejího syna (kniha Dragon Age: Rozštěpení).

Jejich zpráva pak mezi dalšími mágy vyvolá provolání nezávislosti kruhů mágů na Oltáři od kterého se odvracejí i někteří templáři ve své honbě za mágy-povstalci…. a zde by měla navazovat hra Dragon Age: Inqusition.