„What drives me crazy about videogames is… people use hindsight to make ‚better‘ decisions,“ said Dr. Mick. „Videogames in some ways teach bad boundaries. They teach people to triangulate themselves in issues and get involved in stuff they shouldn’t get involved in,“ he says, explaining the concept of triangulation as two individuals experiencing anxiety or emotional intensity bringing in a third party to disperse that tension. „The entire basis of a roleplaying game is that you get triangulated into everybody’s business. You would never do quest lines if you de-triangulated yourself all the time. I think it’s important to know that’s happening in videogames because that’s not really how you should operate in real life.“
Welcome to the picturesque village of Willowbrook, nestled deep within the lush and ancient forests of the Elendrith Vale. Willowbrook is a quintessential Tolkien-style village, where the harmony of nature and the tranquility of the elven way of life blend seamlessly. Here, the inhabitants live in harmony with the forest and its mystical creatures.
Name: Willowbrook
Description: Willowbrook is a small, circular village with quaint cottages made of timber and thatched roofs. The village is built around the base of a massive ancient willow tree, its branches spreading protectively over the village square. The tree is known as „Aelindor,“ and the locals believe it to be the heart of the village, a sacred place where important gatherings and ceremonies take place.
Inhabitants:
Elves: Willowbrook is primarily inhabited by graceful elves who have lived here for generations. They are known for their affinity with nature, archery skills, and elegant craftsmanship. Elves live in harmony with the forest, practicing sustainable living and fostering a deep connection with the land.
Halflings: A small enclave of halflings can be found living in cozy burrows on the outskirts of Willowbrook. They are renowned for their culinary expertise and often host delightful feasts in the village square.
Notable Locations:
Aelindor’s Glade: The massive willow tree in the center of the village is not only a symbol but also a mystical source of life. Its roots are rumored to delve deep into the earth, connecting with the heart of the forest and granting wisdom to those who seek it.
Silversong Inn: This welcoming inn, run by a friendly halfling named Lily Bramblefoot, offers travelers a warm place to rest. The inn’s hearth always crackles with a cozy fire, and the scent of freshly baked bread wafts from the kitchen.
Glimmering Glenwood: A serene forest grove to the east of Willowbrook, where the elves hold their secret gatherings. The trees here seem to glow softly at night, creating an otherworldly atmosphere.
Local Lore: Legends tell of a hidden elven artifact, the „Starfall Amulet,“ said to have fallen from the heavens during a meteor shower long ago. It is believed to be buried somewhere in the Elendrith Vale, and adventurers often come to Willowbrook seeking clues to its location.
Quest Hooks:
The Starfall Amulet: A group of adventurers has arrived in Willowbrook, seeking information about the Starfall Amulet. The elves may be willing to share their knowledge in exchange for assistance in protecting the forest from encroaching threats.
Halfling Culinary Contest: The halflings of Willowbrook are hosting a grand culinary contest, and they need judges to determine the winner. The contest has attracted food enthusiasts from all around, and the village is abuzz with excitement.
Mystical Forest Troubles: Strange disturbances in the nearby forest have disrupted the harmony of Willowbrook. The elves need assistance in uncovering the source of these disturbances and restoring balance to the land.
Willowbrook, with its elven grace, halfling hospitality, and the mystique of the ancient willow tree, is a village straight out of a Tolkien-inspired D&D adventure, where the magic of nature and the bonds of community are at the forefront of the story.
Prosinec 2022
Dotaz: Generate village for dnd adventure in tolkien style
Sure, here’s a quick rundown of a Tolkien-style village for your D&D adventure:
The village is called Woodhaven, and it is nestled in the heart of a dense forest at the foot of a towering mountain. The people of Woodhaven are a hardy and fiercely independent bunch, and they pride themselves on their self-sufficiency. The village is surrounded by a tall wooden palisade, and the gates are only opened to travelers during the daylight hours.
Inside the palisade, the village is a bustling hub of activity. The main road is lined with small wooden houses and shops, and at the center of the village is a large open square where the people gather to trade and socialize. The village is ruled by a wise and just mayor, who is advised by a council of respected elders.
The people of Woodhaven are skilled craftsmen and traders, and they are known for their fine woodwork and their keen bargaining skills. They are also fiercely protective of their forest home, and they are always on the lookout for threats from the outside world. The village is home to many brave warriors who are ready to defend Woodhaven from any dangers that may arise.
As for adventure hooks, there are many possibilities in Woodhaven. The party could be hired by the mayor to defend the village from a band of marauding orcs, or they could be enlisted to help a group of Woodhaven traders negotiate a tricky deal with a neighboring tribe. There could also be rumors of ancient ruins hidden in the depths of the forest, or of a powerful artifact that is said to be guarded by a fierce dragon in the mountains. The possibilities are endless!
„Jak vám mohou patřit hvězdy?“ „A komu patří?“ odsekl mrzutě byznysmen. „To nevím. Nikomu.“ „Tak tedy patří mě, neboť já jsem na ně myslel první.“ „A to stačí?“ „Ovšem. Když najdeš diamant, který nikomu nepatří, je tvůj. Když najdeš ostrov, který nikomu nepatří, je tvůj. Když máš první nějaký nápad, dáš si ho patentovat: je tvůj. A mně patří hvězdy, protože nikdy nikoho přede mnou nenapadlo, že by mu mohly patřit.“ „To je pravda,“ řekl malý princ. „A co s nimi děláš?“ „Spravuji je. Počítám a přepočítávám je,“ vysvětloval byznysmen. „Není to zrovna snadné. Ale já jsem vážný člověk!“ Malému princi to ještě nestačilo: „Patří-li vám hedvábný šátek, mohu si ho dát na krk a odnést si ho. Patří-li mi květina, mohu ji utrhnout a odnést. Ale ty nemůžeš utrhnout hvězdy.“ „Ne, ovšem mohu je dát do banky.“ „Co to znamená?“ „To znamená, že napíšu na papírek počet svých hvězd. A potom zamknu ten papír do zásuvky.“ „A nic víc?“ „To stačí!“ To je zábavné, pomyslil si malý princ. Je to dost poetické, ale ne moc seriózní.
Spor o narativitu po několika letech utichl. Jeden z předních ludologů Gonzalo Frasca ho označil za umělý a dodal, že „ludologové mají také příběhy rádi“ (2003). Podle Jenkinse byl motivovaný především snahou vytvořit samostatný obor poukazováním na jedinečné vlastnosti her (2004). To se povedlo: Výsledkem byla konstrukce ludologie coby teoretického jádra herních studií. Teze, že pravidla jsou definičním rysem počítačových her, byla přijata (ale ostatně ji ani předtím nikdo nezpochybňoval).
Prošel jsem si základy RPG systému Dragon Age a rád bych se podělil se zajímavě využitým mechanismem, který mne na hře zaujal.
Jako velká spousta stolních RPG i toto používá při ověřování úspěšnosti některých akcí kostky, přesněji řečeno tři kostky. Dvě stejné barvy a jednu odlišnou – dračí kostku.
Při základním jednoduchém testu se používá součet hodu těchto tří kostek k čemuž se přičte schopnost postavy a výsledek se porovná s cílovým číslem, které se určuje na základě obtížnosti (např. rutina – 7, průměr – 11, těžká – 15, téměř nemožné – 21). Nic zvláštního.
Do této doby má dračí kostka stejnou váhu jako zbylé dvě, ale už zde má nepatrný vliv, protože se může použít pro slovní upřesnění výsledku (pořádná rána, to bylo o fous).
Ve hře však dochází mimo jednoduchý testů vůči cílovému číslu i na porovnání s hodem jiného hráče či NPC. Ale co když nastane shoda? Ano, rozhoduje dračí kostka. Kdo na ní hodil více, uspěl. Pokud i zde nastane shoda, pak až jako třetí kriterium přijde na řadu hodnota použitých schopností, která samozřejmě může být u každého odlišná (např. lstivost vs všímavost).
V případě potřeby rozsáhlejších testů, které není vhodné řešit jedním hodem, se testuje série několik menších základních testů a zde se pro určení finálního výsledku použije součet všech hodů dračí kostky z úspěšných testů. Tento rozsáhlejší test se pak používá například pro určení jak dlouho nějaký úkon trval, kdy například každý hod odpovídá jedné minutě, či kolik se spotřebovalo danou činností zdrojů. Pochopitelně se hodí i pro určení vyhodnocení nějaké situace rozdělené do několik částí (například závod).
A na závěr seznámení s vlivem dračí kostky se dostane i na boj. Základní mechanismus i zde zůstává stejný, hod třemi kostkami s přičtenými bonusy porovnané proti cílovému číslu/hodu. Dragon Age RPG má ale navíc další zajímavý mechanismus “stunts”, kdy pokud byl hod úspěšný a na dvou kostkách padly shodné číslice, je útok označen za mimořádný a hráč obdrží tolik bodů (stunts points), kolik mu padlo na dračí kostce. Ty pak může následně okamžitě využít tak, že si z nabídky mimořádných úspěchů vybere jeden, ale klidně i více.
Může si tak zvolit například dodatečný přesun, sražení nepřítele s bonusem pro další útok, okamžitý nový útok, nalezení skuliny ve zbroji, či třeba snížení ceny kouzla. Úspěchy mají různou cenu.
Přiznávám, že se mi toto širší využití a odlišení jedné specifické kostky, v systému založeném na třech kostkách fakt zalíbilo.
Sympatické na tomto RPG je, že rychlého průvodce si můžete zdarma stáhnout v PDF formátu a s hrou se tak seznámit předem. K dispozici jsou na odkazované stránce i další materiály.
