Perfection

The ceramics teacher announced on opening day that he was dividing the class into two groups. All those on the left side of the studio, he said, would be graded solely on the quantity of work they produced, all those on the right solely on its quality. His procedure was simple: on the final day of class he would bring in his bathroom scales and weigh the work of the “quantity” group: fifty pounds of pots rated an “A”, forty pounds a “13”, and so on. Those being graded on “quality”, however, needed to produce only one pot — albeit a perfect one—to get an “A”. Well, came grading time and a curious fact emerged: the works of highest qual-ity were all produced by the group being graded for quantity. It seems that while the “quantity” group was busily churning out piles of work—and learning from their mistakes—the “quality” group had sat theorizing about perfection, and in the end had little more to show for their efforts than grandiose theories and a pile of dead clay.

Chcete vědět víc? 🙂

Nevzdat to

“Takhle to vždycky skončí. Snažíš se, makáš na tom, serou na tebe. Ale vzdát to nesmíš nikdy. Kdybys to vzdal, tak si stejný jako oni.”

– Zdeněk Pohlreich [Ano, šéfe! VI (3)]

Well done

“Well done is better than well said.”

– Benjamin Franklin

Vypravěč

“Dobrý vypravěč příběhy nevypráví. Jen naznačí a nechá posluchače, aby příběh sami v duchu prožili.”

O kreativitě

Domnívám se, že nejvydařenější autorské výtvory jsou takové, které nechají svého diváka trochu bloudit, něco si domyslet či propojit s vlastním repertoárem zažitých pocitů, přitom si ale dokážou pohlídat, aby publikum nesešlo z cesty a neztratilo se. Cesta myšlenkových pochodů tu je naznačena klíčovými body, které si každý propojí a projde; při recepci díla diváci něco zakusí a nakonec se (mj. i díky obdobnému fungování mozku u zdravých jedinců) dostanou ke zdárnému vyústění daného dojmu – tak, jak autor zamýšlel (mozky většiny lidí, totiž v jistých ohledech skáčou po těch stejných mentálních zkratkách). Divákův výsledný dojem z daného výtvoru bude po tomto prožitku hodnocen kladně a vysoko, protože sám divák pocítí, že se v prožitku promítnul – že daný výtvor, jehož cestou si prošel, souzní s jeho obecnou lidskou zkušeností.

Výtvor příliš nesrozumitelný může být zavržen jako „prostě divný“, protože se k němu člověk nedokáže sám vztáhnout a nalézt schůdnou cestu k porozumění. A výtvor příliš obyčejný bude nezajímavý, protože zážitkové cesty, které by si při jeho pozorování měl člověk projít, budou tak zprofanované, že kdejaký divák hned skočí k závěru, poznávaje, kam daná cesta vede.

Zdravá kreativita se pozná i ve schopnosti nalezení správného poměru mezi známým a neznámým materiálem, aneb také v nalezení kouzelného středobodu, chcete-li – je žádoucí trefit tento iluzorní středový bod tak, aby vytvořil bohatou cestu prožitkům publika, a zároveň tak, aby své publikum nesvedl z cesty do chaosu.

Pipux – Drakkar č.45 / srpen 2014